Panelové diskuze I.

14:30 - 15:50 (1 hod 20 min)

Ballingův sál + 3 učebny v NTK

 

 

Paralelní sekce

D1. BIM v projekční praxi

Na první pohled by se mohlo zdát, že v projekční praxi je BIM již naprostou samozřejmostí. Jestli tomu tak opravdu je, o tom budou diskutovat zástupci architektonických a projekčních ateliérů, kteří s BIM již mají své zkušenosti, ale také mají zkušenosti s kolegy projektanty, kteří BIMu ještě odolávají a se kterými i přes to musí mnohdy spolupracovat.


D2. BIM v přípravě a realizaci stavby

Využití BIM datového modelu při řízení ve stavebnictví není zdaleka tak rozšířené jak by mělo. Pokud v Česku projektanti již první pilotní projekty v BIMu úspěšně projektují, pak využití dat na našich stavbách je v plenkách. Zapomeneme-li na zkušenosti zahraničních stavebních firem působících na domácím trhu a jejich první pilotní projekty, pak bychom mohli nabýt lehce dojmu, že BIM je jen hračka pro architekty či projektanty. Přitom výhody plynoucí z využití BIM datového modelu na stavbách jsou evidentní. O výhodách BIM ve stavební výrobě i o překážkách, které brání plošnějšímu zavedení BIM na naše stavby se bude diskutovat v tomto diskuzním bloku určeném především zástupcům stavebních firem, generálním dodavatelům i jejich subdodavatelům.


D3. BIM při správě a údržbě budovy

Pokud porovnáme podíl nákladů na návrh stavby (projekt) a celkové náklady (realizace a provoz stavby), zjistíme, že zdánlivě dražší, ale kvalitnější návrh se vyplatí. Kvalita návrhu stavby i její realizace je dobrou výchozí pozicí pro správu a údržbu budov, tzv. Facility management. V této panelové diskuzi se bude diskutovat o tom, zda-li je pro správce budovy výhodou mít k dispozici datový BIM model a začít jej využívat v nejdelší a tedy i nejzásadnější etapě životního cyklu budovy. Řeč bude nejen o novostavbách, ale i o již provozovaných budovách.


D4. BIM a veřejné zakázky

Důvody pro vydání směrnice 2014/24/ES [1] jsou shrnuty v jejím úvodu. Představují tedy výchozí bod celé směrnice a její vymezení vůči předcházející směrnici 2004/18/ES. Z toho, že v celé směrnici je patrný důraz kladený mj. na veřejné stavební zakázky, lze usuzovat, že Evropský parlament a rada jsou si vědomi nutnosti zásadních změn v oboru s důrazem na transparentnost, strukturovanost zadávání veřejných zakázek v souvislosti s požadavky kvality a v kontextu celoživotních nákladů a udržitelné výstavby.