Vrací se české stavebnictví opět do krize, a kde jsou příčiny?
Stavebnictví se v loňském roce vyvíjelo příznivě a oproti roku 2014 vzrostlo o 7 %.
Tahounem růstu byly dopravní stavby, zejména železniční, začala růst i výstavba
bytů, kde se vlivem nízkých hypoték obnovil prodej bytů. Růst stavebnictví byl
podpořen zrychleným čerpáním evropských fondů a realizací investic, které byly
projekčně připraveny a byly zdrženy dlouhotrvající recesí investiční výstavby.
Negativním signálem pro budoucnost stavebnictví byl trvalý pokles objemu i hodnoty
stavebních zakázek ve všech oborech stavění.
To se projevilo již v 1. čtvrtletí letošního roku, kdy se objevil poměrně razantní pokles objemu investiční výstavby. Prognóza pro letošní rok není pro stavebnictví příznivá a je reálná hrozba, že se opět propadne do stagnace. Důvodem je trvalý pokles stavebních zakázek, nedořešení čerpání evropských fondů a hlavně negativní vliv legislativy ovlivňující investiční výstavbu.
[ 1 ] Již v průběhu loňského roku, kdy bylo stavebnictví na vzestupu, klesaly neustále počet i hodnota stavebních zakázek. Trend pokračuje i v letošním roce, přes skutečnost, že hypotéky jsou na absolutním minimu a některé banky, aby uplatnily své peníze, kterých je v celé Evropě přebytek, půjčují i bez úroků. Důvodem je nejen komplikovaná a zdlouhavá příprava staveb, ale patrně i celospolečenské klima v Evropě i v ČR, protože lidé vlivem imigrace a neschopnosti EU řešit své problémy upadají do pesimizmu, a to se vždy promítá do chuti investovat.
[ 2 ] Novela stavebního zákona si stanovila dva ambiciózní cíle. Umožnit využití tzv. koordinovaného stavebního řízení, tzn. možnost sloučit územní řízení, EIA a stavební povolení do jednoho řízení a dosáhnout zkrácení termínů pro povolování staveb, které jsou jedny z nejdelších ve světě. Žádný z těchto cílů novela neplní a nakonec byla legislativní radou vlády vrácena k přepracování. Paradoxem je, že z cca 2,5 tisíce připomínek k novele se nepodařilo vyřešit rozpory, které vznikly mezi rezorty, a vláda nedokázala zajistit, aby se ministerstva dohodla na přijatelném kompromisu.
Požadavek Evropské komise, aby se u všech dopravních staveb, které mají posouzení vlivu na životní prostředí ještě podle zákona EIA 244/1992 Sb., tento proces nového zákona č. 39/2015 Sb. znovu opakoval, znamená velmi vážnou překážku v realizaci staveb. Ohrožen je objem staveb za více než 220 mld. Kč a průtahy z jejich posuzování podle nového znění EIA, kde do procesu schvalování může kdykoliv a opakovaně vstupovat veřejnost, může být i několik let. „Optimistické mlžení“ ministrů dopravy a životního prostředí, že zpoždění staveb bude minimální, je zcela neopodstatněné. Zdržení velkých dopravních staveb bude znamenat nejen oddálení cílů v dobudování páteřní sítě dálnic v České republice, ale také ohrožení čerpání evropských fondů, zhoršení postavení dodavatelských firem a celkový propad stavebnictví.