Důvody pro vydání směrnice 2014/24/EU jsou shrnuty v jejím úvodu. Představují výchozí bod celé směrnice a její vymezení vůči předcházející směrnici 2004/18/ES. Z toho, že v celé směrnici je patrný důraz kladený mj. na veřejné stavební zakázky, lze usuzovat, že Evropský parlament a rada jsou si vědomi nutnosti zásadních změn v oboru s důrazem na transparentnost, strukturovanost zadávání veřejných zakázek v souvislosti s požadavky kvality a v kontextu celoživotních nákladů a udržitelné výstavby.

 

 

Na přípravě nové směrnice se podílely státy (viz např. [5]), které v posledních letech zavedly BIM (informační modelování staveb) do veřejných zakázek povinně. V některých případech s omezením na zakázky nad určitý finanční limit, jinde paušálně. Je však důležité si uvědomit, že tyto státy pochopily, že BIM je možné s výhodou použít jako nediskriminační prostředek pro podporu soutěže, transparentnosti a zajištění vyšší kvality ve veřejných zakázkách. Přestože není informační modelování staveb ve směrnici nikde výslovně zmíněno, lze zde nalézt požadavky, důvody a cíle, které lze efektivně a jednoduše splnit právě použitím metodiky BIM. Hlavní oblasti, kde je vhodné použít BIM lze shrnout do následujících oblastí, které se prolínají skrze text směrnice:

 

 

●     Efektivita, inteligentní a udržitelný růst

●     Hodnota místo ceny

●     Transparentnost a kontrola zadavatele nad dodavatelem/zhotovitelem

●     Podpora inovací

●     Elektronizace veřejných zakázek

 

 

Jednotlivé body jsou podrobněji rozebrány dále v tomto dokumentu. Obecně lze však říci, že díky tomu, že BIM model představuje strukturovaný soubor informací o stavbě, je možné informace o stavbě zadávat i kontrolovat formou, která je elektronická a založená na standardech. Standardy i technologie a nástroje pro tento postup práce existují a jsou dostupné. Díky tomu lze významně podpořit transparentnost procesů spojených s veřejnými zakázkami ve stavebnictví.

Zkratka BIM je zároveň používána pro metodiku postavenou právě na sdílení informací o stavbě, kdy je možné definovat procesy během zadání, návrhu, realizace a provozování stavby a informace, které si mají jednotliví účastníci procesu vyměňovat, případně je vykazovat vůči zadavateli či investorovi, kterým je v případě veřejných zakázek stát. Stát tak má příležitost stát se zodpovědným a informovaným investorem.

 

 

Protože proces přechodu na tento moderní způsob práce ve stavebnictví znamená změnu oproti současnému stavu ve stavebnictví, je přirozené, že bude podněcovat inovativní postupy a obecně inovace ve stavebnictví, především v oblasti procesů, řízení a kontroly stavebního procesu a to nejen na straně zhotovitele, ale i na straně investora a zadavatele, jak již bylo uvedeno výše. Jednou z oblastí kontroly je pak i hodnocení stavby podle výsledné hodnoty místo prosté ceny tak, jak je tomu v současnosti. Na to klade směrnice velký důraz, jelikož strukturovaná data modelu stavby umožňují aplikaci standardních metod pro hodnocení nákladů po celý životní cyklus stavby. Vstupní informace jsou vždy ve stejné formě a výsledky jsou tedy lépe porovnatelné.

 

 

Příspěvek k elektronizaci veřejných zakázek a podpora pro e-Government je pak přirozeným důsledkem používání BIM, kdy jsou informace digitální, strukturované podle standardů a tedy elektronicky snáze zpracovatelné.

 

 

V následujícím textu se pokusíme identifikovat a ukázat, jak podle našeho odborného názoru BIM souvisí se zmíněnou směrnicí. V textu jsou zachovány odkazy na jednotlivé části směrnice (důvody a články), a tak je možné jej použít jako návod na čtení směrnice se zaměřením na význam a použití informačního modelování.