Přednáškový sál Gočár na Fakultě architektury v Praze s kapacitou 180 míst byl takřka plný a to i přesto, že Česká republika hrála na mistrovství Evropy ve fotbale důležitý zápas s Řeckem. Dá se tudíž říci, že téma BIM odbornou veřejnost zajímá. Proč je tedy tak těžké zavést BIMování do praxe? Na tuto otázku můžeme hledat odpověď v další otázce. Co je to vlastně BIM? A vědí ti, co říkají, že ho využívají, opravdu co to je?

 

 

Výše zmíněné otázky pokládal publiku nejeden z přednášejících. Co je to BIM? Mnohé napoví již samotná slova skrývající se ve zkratce. Tedy: Informační model budovy (z anglického Building Information Modeling). Ale i tak je to stále, řekněme, pojem virtuální. Možná i proto si otázku: „Co je to vlastně BIM?“ položili takřka všichni řečníci. Lutz Bettels zdůraznil, že BIM není software, ale že je to jednotný přístup pro všechny. Pavel Hladík vidí Informační model budovy především jako spolupráci a to potvrzuje i Richard Shennan tvrzením, že BIM je v podstatě jeden tým obsahující všechny profese. Pro Tubu Kocatürk je BIMování cesta a dobrý začátek pro eliminaci korupce ve veřejných zakázkách a pro Stephena Hamila je to od roku 2016 povinnost. Nakonec si člověk řekne: „To všechno je hezké, ale co z toho budu mít?“ A právě na to narazil Milan Hampl, který svým překladem zkratky BIM rozesmál publikum. V jeho podání totiž zkratka znamená Building Information Money, jinak řečeno: „Kolik to bude stát?“.

 

 

Peníze se v příspěvcích velmi často zmiňovaly a není divu. V době finanční krize všichni řeší peníze. V České republice je i oproti jiným státům Evropy markantní propad ve stavebnictví. Ano, jak tvrdil Richard Shennan „za vším jsou peníze“ a všichni, kdo ve stavebnictví pracují, vám tento fakt jen potvrdí. Je tedy paradoxní, že Informační model budovy je v Čechách vnímám spíše negativně. Od některých akademiků slýcháme tvrzení, že je to jen software a zavedení BIMu do praxe je v podstatě lobby softwarových firem (proto je velmi potěšující, že konferenci udělila záštitu děkanka fakulty stavební Alena Kohoutková). Od architektů zase zní, že BIM je pro ně práce navíc, kterou nikdo v důsledku nevyužívá. „Nakonec ke schválení stejně předkládáte 2D na papíru a na stavbu nosíte papíry či pdf“ znělo kuloáry. Ano to je pravda. Ale jak z toho ven?

 

 

Milan Hampl to popsal přesně: „Jediným zákazníkem co se pravidelně vrací je stát“. Proto vás jistě, stejně jako mě napadne otázka: A co na to státní správa? Odpověď zní: Nic. Od státní správy neslýcháme nic, jelikož v tamních vodách je Informační model budovy zatím pojem zcela neznámý. Není to škoda? Pokud se soudný člověk podívá na to, jak probíhají veřejné státní stavební zakázky, dojde jistě k názoru, který sdílím já. To si pište, že je to škoda! BIM je totiž proces, který od samého počátku kompletuje informace o stavbě, jež jsou dostupné všem a tím prostě a jednoduše zamezuje korupci a předražování. V informačním 3D modelu není prostor pro více práce, jelikož tento model dopředu přesně určí, co je potřeba a co nikoliv.

Letošní BIM Day byl tak trochu britskou záležitostí. Bylo to způsobeno tím, že Velká Británie je právě v procesu zavádění Informačního modelu budovy do legislativy a proto může být skvělým objektem pozorování. Ve Spojeném Království tudíž bude od roku 2016 povinnost zpracovávat státní zakázky nad určitý rozsah pouze v BIMu. Tamní vláda podle Stephena Hamila totiž pochopila právě to, co bylo akcentováno v předchozím odstavci. Informační model budovy totiž chápe jako jistý způsob šetření veřejných i osobních financí a mimo jiné jako omezení plýtvání potažmo způsob ochrany přírody. Cítíte, jak to zní? Britské vládě nejde „jen“ o peníze daňových poplatníků, ale také o osobní finance! Možná je to tím, že v Británii chápou daně jako část osobních financí a tak k nim i přistupují. Jaký to rozdíl od České republiky. K tomu Stephen Hamil tvrdil, že zavedení BIMu do praxe bude znamenat pro britského řadového daňového plátce úsporu 20%! Snad mi čtenář odpustí možná trochu bulvární úvahu, ale o kolik % by to bylo u nás například u takové stavby, jako je tunel Blanka? Kolik mých osobních peněz by bylo ušetřeno? Podle slov Stephena Hamila ale nejde pouze o peníze, nýbrž také o ochranu přírody. Je nabíledni, že úspora materiálů, práce, dopravy, zemních prací, ale i správy budov má přímý vliv na životní prostředí.

Závěrem lze jen konstatovat, že konference otevřela téma, které zdaleka není uzavřeno. O zavedení BIMu do praxe bychom se měli snažit všichni, protože je to způsob, jak zamezit plýtvání nejen veřejných peněz.

 

Fotografie: Martin Staněk